Fort č. 2 Radíkov

Fort č. 2 v Radíkově u Olomouce je unikátní dělostřelecká pevnost z 2. pol. 19. století. Proč je to unikát? Nikde jinde na celém území dnešní ČR nebyla podobná „pevnůstka“ vybudována. Je zapuštěn do kopce nad Radíkovem, přičemž jeho nejvyšší bod sahá až do výšky 443m.n.m.. Samotný objekt se rozprostírá na ploše o výměře cca 6 ha. Byl poslední realizovanou pevností na našem území až do výstavby železobetonových pevností v pohraničí proti nacistickému Německu ve 30. letech 20. století. A proč byl vlastně postaven? V roce 1866 vypukla tzv. prusko - rakouská válka a přestože tento poslední konflikt mezi Rakouskem a Pruskem ukončila mírová smlouva uzavřená v Praze, Rakousko nedůvěřovalo svému odvěkému nepříteli, nemělo ten pocit, že by se zachoval mír tzv. „na věčné časy“. Z tohoto důvodu došlo po roce 1870 k vypracování projektů na rozšíření pevnostního rayonu Olomoucké fortové pevnosti. Hlavním a jediným cílem bylo oddálit obrannou linii od jádra pevnosti (tzv. citadely) tak, aby neleželo v dostřelu nepřátelských děl. Fortový věnec se měl rozšířit o samostatně stojící skupiny fortů - tzv. festy. Celkem měly být 3 - Fest „Baba“, Fest „Chlum“ a Fest „Svatý Kopeček“. Z těchto uskupení byl realizován pouze fort č. 2 z Festu Svatý Kopeček. Radíkovská pevnůstka byla budována v rozmezí let 1871 - 1876. Přestože byla uvedena do bojeschopného stavu, nebyla nikdy stavebně dokončena. Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1882 - konkrétně byla vyražena jedna ze tří odvodňovacích štol v suchém příkopu. Pevnůstka nebyla nikdy dobývána. Bohužel? Bohudík! O pár let později (v roce 1894), kdy přestala plnit svou původní funkci, jelikož ve vztazích s Pruskem došlo k výraznému zlepšení, ji prodala armáda do soukromých rukou a započala její postupná devastace. Dále se v ní vyráběla určitou dobu pyrotechnika. Za války ji vlastnila německá rodina, která kolaborovala s nacisty. Spravedlivá odplata přišla po válce, na základě Benešových dekretů se musela odstěhovat a fort připadl opět státu, potažmo armádě. Ta jej využívala jako vojenské sklady. Později zde sídlila drogerie (Barvy, laky). Nakonec se v roce 2006 dostal naštěstí do rukou o. s. Fort Radíkov, které si vytklo za cíl objekt zviditelnit, postupně renovovat a najít jeho vhodné uplatnění v současné době. Nezbývá než popřát v tomto úsilí hodně štěstí, trpělivosti a pochopitelně také finančních prostředků.